Simona

ANGEL

Návrh na sérii velkoformátových tisků 7x (400 x 210cm, nebo 300 x 155cm), tech. fotomontáž,  k realizaci v prostoru  velkoměsta.

V poslední době stále dokolečka ze všech stran slýcháme o roce 2012, kdy se různé zdroje shodují v předpovědích o apokalyptické přeměně planety Země. Údajná apokalypsa má být ve prospěch duchovních hodnot a přežít by ji měli jedinci duševně a duchovně vyspělí. Nejsem ortodoxní zastánce ani odpůrce těchto vizí, stejně tak jako si myslím, že současný globalizovaný svět upsaný konzumu si nějakou takovou pohromu vlastně zbožně přeje a žádá.

Tohle ovzuší mne inspirovalo obdařit Prahu, která by mohla být příhodnou favoritkou k uskutečnění zkázo-transformace, nějakým novodobým ochraňujícím i varujícím andělem.

Je to řada na sebe navazujících imaginativních obrazů. Vstupu do jiných časo-prostorů nebo také: okamžik „posledního soudu“. Výjevy nemají odkazovat k žádné konkrétní události, nemají ani moralizovat nebo nabádat. Chtěla jsem se také vyhnout jakékoli spojitosti s náboženstvím. Mojí ambicí by bylo: pouze odklonit myšlenky obyvatel velkoměsta od jeho ruchu.      Obrazy jsou komponovány centrálně – s gradováním uprostřed mimo jiné také proto, aby byl požadovaný efekt zachován při jízdě kolem v obou směrech.    I když jsem se pokusila dotknout a pojmout věci iracionální, záměrně jsem používala a zachovávala prostředky dnešní kultury, čímž se dalo vyhnout patosu. (na místo chrámových sloupů jsou tak železné tyče, anděl je přitažlivá žena, místo nebeské záře na nás svítí lampa od motorky atd.)
Pracovala jsem tedy s protiklady a snažila se vše udržet na hraně. (strašidelnost, naléhavost —poklidnost, naděje). Člověk stoupající po schodech do neznámého prostoru je křehký, ale odvážný, žena je na anděla zase poměrně (feministicky) nesmlouvavá..….Cyklus má působit znepokojivě – jako otevřená otázka s nejasným závěrem.