Simona

ANGEL

Návrh na sérii velkoformátových tisků, tech. koláž a fotomontáž, k realizaci v prostoru velkoměsta.

V poslední době  ze všech stran slýcháme o roce 2012, kdy se různé zdroje shodují v předpovědích o apokalyptické přeměně planety Země. Údajná tranformace má být ku prospěchu duchovních hodnot a přežít by ji měli jedinci duševně a duchovně vyspělí. Nejsem ortodoxní zastánce ani odpůrce těchto vizí, stejně tak jako si myslím, že současný globalizovaný svět upsaný konzumu si nějakou takovou pohromu vlastně zbožně přeje a žádá. Tohle ovzuší mne inspirovalo touhou obdařit Prahu současně ochraňujícím i varujícím andělem.

Je to řada na sebe navazujících imaginativních obrazů. Vstupu do jiných časo-prostorů nebo také: okamžik „posledního soudu“. Výjevy nemají odkazovat k žádné konkrétní události, nemají ani moralizovat nebo nabádat. Chtěla jsem se také vyhnout jakékoli spojitosti s náboženstvím. Obrazy jsou komponovány centrálně – s gradováním uprostřed mimo jiné také proto, aby byl požadovaný efekt zachován při jízdě kolem v obou směrech. I když jsem se pokusila uchopit a pojmout věci iracionální, záměrně jsem k tomu používala a zachovávala prostředky dnešní kultury, čímž se dalo vyhnout patosu (na místo chrámových sloupů jsou železné tyče, anděl je přitažlivá žena, místo nebeské záře na nás svítí lampa od motorky atd.), zachovat střízlivost, nadhled a bilancování na hraně protikladů (strašidelnost, naléhavost— poklidnost, naděje). Člověk stoupající po schodech do neznámého prostoru je křehký, ale odvážný, žena je na anděla zase poměrně (feministicky) nesmlouvavá.  Cyklus má působit znepokojivě – jako otevřená otázka s nejasným závěrem a jasným vědomím, že možná transformace a její podoba je závislá především na našem rozhodnutí.

2009